Opravdu jsme na tom tak špatně, že potřebujeme elektronickou evidenci tržeb?

O elektronické evidenci tržeb je v posledních týdnech a měsících slyšet ze všech stran. Málokdo se na ní však díva čistě z ekonomického pohledu. Jsme na tom opravdu tak špatně, že se bez EET neobejdeme?

Pokud opravdu chceme zavést podobné opatření jakým je elektronická evidence tržeb (kontrolní hlášení je od 1.1. již v platnosti, proto nemá smysl ho řešit), pak by argumenty pro zavedení tohoto kontrolního nástroje měly být podloženy taktéž fakty. Nelze totiž zavádět podobné opatření a ztížit život obrovskému množství občanů bez toho, aby ono opatření mělo určitý ekonomický důvod.

Ale jak potřebnost EET měřit? Zde je třeba se podívat na pojem, který je často v diskuzích nepochopitelně opomíjen. Tím pojmem je šedá nebo - li stínová ekonomika.

Hned na začátku je třeba připomenout, že šedá ekonomika je ukazetelem velice těžko definovatelným a ještě hůře měřitelným. Přesto jsou lidé, kteří se tomuto tématu velice podrobně věnují.

Opravdu krátce tedy pár vět k tomu, co šedá ekonomika vůbec je. Do stínové ekonomiky dle těch nejobecnějších definic spadají ekonomické činnosti, které jsou v rozporu s obchodními, společenskými či morálními principy a normami. Pro jednodušší chápání, jedná se de facto o příjmy, které jsou skryté a tudíž nejsou zdaněné. Nejčastější formou bývají daňové úniky, práce na černo či praní špinavých peněz.

Jedná se tedy dle mého o hlavní ukazatel, na který bychom se měli podívat, chceme - li zavádět opatření jakým je EET. Jen pro upřesnění, snažím se na toto opatření dívat z obou stran pohledu. I přesto, že sám jsem drobným živnostníkem, tak opatření podobného typu neodsuzuji. Naopak jej považuji za určitě rozumnější krok než zvyšování daní. Raději daně lépe vybírat než zvyšovat, je směr kterému lze zatleskat. Přesto je třeba si před tím, než podobné opatření zavedeme, položit minimálně dvě klíčové otázky. Jsme na tom opravdu s velikostí tak špatně, že musíme přispěchat s podobně zásadním zásahem do života podnikatelů? A můžeme si vůbec od EET slibovat, že naší situaci zlepší?

Ponechme teď stranou odpověď na druhou otázku a předpokládejme, že EET nebude mít kontraproduktivní dopad, jaký může mít například zvýšení daní popsané A. Lafferem.

Dostaneme se tedy k otázce, zda jsme na tom opravdu tak zle, že je zavedení EET nutností? K tomu nám poslouží podívat se na studie věnované právě šedé ekonomice ve vyspělých státech, zejména pak v ČR a na srovnání šedých ekonomik těchto států s šedou ekonomikou ČR. Osobně jsem k tomuto účelu vybral studii rakouského ekonoma Friedricha Schneidera, který se tématu šedé ekonomiky věnuje již desítky let. Profesor Schneider šedé ekonomice věnoval nespočet studií, přičemž do tohoto článku uvedu pouze tu, která měří velikost šedé ekonomiky v jednotlivých zemích za rok 2015.

Podle této studie je velikost šedé ekonomiky ČR v poměru k HDP 15,1%. Celkově se jedná o cca 600 miliard Kč. Největší podíl na tomto čísle pak má zaměstnávání pracovníků na černo. To určuje velikost naší šedé ekonomiky až ze dvou třetin. Naší šedou zónu pak nejvíce zvětšují vysoké pojistné na odvody zaměstnavatelů, nekvalita veřejných služeb v poměru k míře zdanění a přetrvávající zvyk platit hotově a bez faktury. Faktorům, které ve velkém ovlivňují míru velikosti šedé ekonomiky by se dalo věnovat mnoho času (i diskuzi, na kolik mezi ně patří opatření jako EET), tomu však tento článek věnován není. Stejně tak se zde nevěnuji dalšímu velice důležitému faktoru a to, zda - li EET opravdu postihne ty, u nichž jsou daňové úniky největší a kteří tvoří největší podíl šedé ekonomiky.

Samozřejmě 15% je číslo, které určitě není malé. Avšak k tomu, abychom ho mohli vnímat s větším nadhledem, je třeba ho srovnat s okolními státy. Pokud vezmeme v úvahu průměr všech jednatřiceti měřenych evropských států, vyjde nám podíl šedé zóny 18%. Jsme tedy značně nad evropským průměrem. Nejlépe si v tomto ohledu vede Švýcarsko, jehož šedá ekonomika je odhadována na pouhých 6,5% HDP. Pod 10% se pak vešly ještě státy Rakousko (8,2%), Lucembursko (8,3%), Holandsko (9,0%) a Velká Británie (9,4%). Velice zajímavý pak je pohled na státy, které jsou často zmiňovány jako vzor pro ČR (alespoň, co se kvality veřejného sektoru či institucí týče). Mám na mysli Německo, Švédsko, Finsko, Dánsko či Norsko. Všechny tyto země se pohybuji, co se do velikosti jejich šedých ekonomik na HDP týče, okolo 12% až 14%. Vidíme tedy, že mezi těmito státy a ČR není nijak velký rozdíl.

Zajímat by nás však měla i opačná strana tabulky, tedy státy, které jsou s šedou ekonomikou nejvíce na štíru. Leckoho totiž možná překvapí, že neustále pripomínané Chorvatsko, které je u nás již nějakou dobu dáváno jako vzor pro zavedení EET, má velikost šedé ekonomiky k HDP 27,7%. Hůře z jednatřiceti sledovaných evropských států jsou na tom již jen tři (Turecko, Rumunsko a Bulharsko).

Je zarážející, pokud ČR, jejíž podíl šedé ekonomiky se může srovnávat s Německem je srovnávána a chce se učit od státu, jehož míra šedé ekonomiky k HDP je takřka dvojnásobná. 

Samozřejmě zastánci EET mohou argumentovat tím, že od Chorvatska se inspirují pouze v technické části (což alespoň dle článků o EET v médiích nepovažuji úplně za pravdivou informaci), pak však i tento argument může v mnohém pokulhávat. EET od svého zavedení v Chorvatsku v roce 2013 (ve třech vlnách), alespoň dle studií profesora Schneidera, nijak závratně nepomohla zmenšit podíl šedé ekonomiky v zemi. Rozdíl v roce 2015 oproti roku 2013 je pouhých 0,7%, kdy míra šedé zóny poklesla ze 28,4% na 27,7%. To však jen ztěží lze připisovat evidenci tržeb, jelikož míra šedé zóny klesala před jejím zavedením defakto stejným tempem (s vyjímkou po krizi v letech 2008 a 2009).

Je tedy třeba abychom při zavádění či nezavádění EET a dalších podobných opatření vždy brali jako klíčové v potaz reálné veličiny, případně studie či názory lidí, kteří se dané problematice dlouhodobě věnují. Méně pozornosti bychom poté měli věnovat názorům utvořeným na základě informací typu kdo, jak a kolik krade či na tom, co se nám neustále snaží do hlav natlačit politici. Každopádně jedná se jen o můj skromný příspěvek k tématu, o kterém má jistě co říci mnoho povolanějších lidí. Budu rád za jakýkoliv komentář, ať už pozitivní či nesouhlasný s tímto článkem.